Rok 1992 - další změna: kapelu opouští Milan Fibiger a přichází pan Václav Růžička. 
V tomto roce je možné najít G.L. opět ve studiu při práci na dalším demo snímku "Starý party" (znovu v rozsahu CD).

V roce 1993 došlo k nejvýraznější změně. Za bicími se objevuje Milan Milata a následně Luďka Sedláčka nahrazuje Jiří Hrubeš. S kapelou je možné na velkých akcích vidět dvě vokalistky - Magdu Rezkovou a Marii Urbánkovou. Tím se sestava ustálila a kapelu jste mohli v následujících letech slyšet a vidět na pravidelných koncertech, srazech CCMC Bohemia a rockových a bluesových festivalech.

Rok 1994 znamená návrat kapely do nahrávacího studia, kde vznikaly nahrávky pro další kompilaci "Whiskey & buráky", která vyšla v roce 1995.

V roce 1995 již G.L: kromě koncertování pilně pracuje na vlastním samostatném CD. 
A konečně:
Pro rok 1996 si kapela připravila několik zásadních akcí. Z nich nejdůležitější je impuls k zorganizování festivalu Blues-rock Open '96 (Díky, pane Milata) a především vydání CD. Nově přicházejí vokalistky Šárka Janoušková a Lucie Kukulová. Zvuk koncertního turné na propagaci vydaného CD obohatily klávesové nástroje pana Romana Dragouna. 

A koncerty, koncerty a koncerty. Únava z neustálého cestování se nakonec dostavila a Zdeněk Šikýř ohlásil odchod. Místo něj se kapelou mihnul kamarád kytarista Omar Khaouaj, který ale našel víc svobody u jazzu.

A protože změn nikdy není dost, pan Milata, který koneckonců toho opravdu hodně udělal, po skoro šesti letech nakonci roku 1998 odešel a za bicí usedl Oldřich Borovička. 

Rok nato v prosinci 1999 jsme byli nuceni v sestavě udělat ještě další změny. Opustil nás Jirka Hrubeš, ktery se během času stal třetím nejdéle hrajícím muzikantem u G.L.

A opět s námí začal hrát již výše zmíněný Omar Khaouaj. Začalo tím ale také únavné hledání rovnocenné náhrady za Jirku. Díky Omarovi jsme naštěstí problematické období hledání kytaristy úspěšně překlenuli.

V roce 2000 se k naší radosti objevil a začal s námi hrát Michal Pelant. Po otřesných zkušenostech z několika konkursů, jsme už ani nedoufali, že někoho jeho formátu najdeme. Jeho invence a hudební cítění je to, co jsme chtěli a potřebovali.
Ve třech kytarách sice hrajeme jenom vyjímečně, protože Omarovi další muzkantské aktivity nedovolují s námi hrát vždycky, ale, jak pravil, rád si "pořádný nářez" zahraje a těší ho to s námi. Nás taky.
Navíc Viťa čas od času uletí na Taiwan a pak jsou dobré ruce drahé. My umíme být vděční. A Omarovi jsme.

Rok 2001: Čeká nás hraní v klubech, pro CCMC's a na velkém open-air festivalu v Německu. 
Díky koncertu ve Vagoně (bývalém Triffidu) se nám podařilo navázat kontakt na manažerskou skupinu z Magdeburku.

Rok 2002: V závěru roku odchází Oldřich "AC" Borovička a přichází nám velmi dobře (z dřívější spolupráce) známá osobnost pan Zdeněk Pospíšil.

Po dalším roce více či méně úspěšného fungování kapely, hraní v klubech, na festivalech, zhruba v polovině roku odchází Václav Růžička pro zaneprázdnění v zaměstnání a alespoň dočasně ho nahrazuje Michal Němec, kmenový basák kapel Firewater a Dux.

GL se po této výměně zaměřuje jednak na pilování staršího repertoáru, jednak na novou tvorbu, kterou se snaží v rámci modernějších trendů zpřímočařovat a přitvrzovat.

General Lee dnes jsou:
Dominik Wallenfels - zpěv
Vít Havlíček - kytara, vokály
Michal Pelant- kytara, vokály
Michal Němec - basa
Zdeněk Pospíšil - bicí

Tak uvidíme.

Těšíme se na Vás.